O Krakonošově stovce

Kontakt:

Fax, telefon: 499 422 142
Úřední hodiny: pondělí od 15 do 18 hodin
Mobilní telefon: 737 840 857
E-mail:


Statistika za posledních 5 let - Celá statistika

Ročník Místo stratuK 100K 55K 25K 10K 5B 25KJ 130KJ 100KJ 80KJ 35Závod Kněžice Celkem Poznámky
47 (2013) DDM Pelíšek Vrchlabí335/531395224397632118 653
48 (2014) DDM Pelíšek Vrchlabí444/84131/14351844/161014123 717 Vydařený ročník s rekordní účastí na startu i v cíli.
49 (2015) DDM “Pelíšek“ Vrchlabí436/105230/1525/010/0348/01/0012/06/0 771 Změna trasy K100 - nejde se přes Sněžku ale přes Karpacz. Chladné deštivé počasí i se sněhovou přeháňkou. Z rekordních 530 přihlášených na startu "jen" 436.
50 (2016) DDM Pelíšek Vrchlabí470/63230/2352241942663211 892
51 (2017) DDM Pelíšek -
Pozn.: údaj za lomítkem udává počet účastníků, kteří trasu vzdali.

Posledních 5 vítězů B 25 - Všichni vítězové B25

Ženy

Rok (Roč.)JménoPřijmeníOddílČas
2011 (28) Blanka Paulů Maraton Upice 02:00:37
2012 (29) Blanka Paulů Maratonstav Úpice 02:01:49
2013 (30) Dáša Rychnovská KOŠŤÁLOV 02:10:56
2014 (31) Marcela Rambová GOMANGO 02:18:28
2015 (32) Dagmar Kynčlová Jilemnice 02:03:57

Muži

Rok (Roč.)JménoPřijmeníOddílČas
2011 (28) Michal Štantejský SAC Špindlerův Mlýn 01:39:05
2012 (29) Petr Losman KB&Team 01:39:39
2013 (30) Zdeněk Dokulil OLOMOUC 01:51:08
2014 (31) Vlastimil Flégl Vrchlabí 01:41:50
2015 (32) Radoslav Groh VRCHLABÍ 01:35:19

Trocha historie K100 a K25

"Krakonošova stovka" - dálkový pochod na 100 km za 24 hodin se zrodil v roce 1966. Trasa stovky vedla poměrně náročným terénem, převýšení na 100 km byl od začátku přes 3000 metrů. Vycházelo se z Vrchlabí přes Žalý, Mísečky do Harrachova, přes Voseckou boudu, Vysoké kolo, Špindlerovku, Luční boudu na Sněžku, dále přes Pomezní boudy, Malou Úpu do Pece pod Sněžkou a konečně přes Černý Důl zpět do Vrchlabí. Tak, jak první organizátoři - svazáci ČSM Tesla - tehdy trasu připravili, tak se s malou změnou chodí dodnes.

1. ročník (1966) se startoval v Sokolovně. Byla uspořádána pouze trasa na 100 km. V kronice také ještě není uváděn název "Krakonošova stovka", ale jen "100 km za 24 hodin". Počet účastníků tohoto ročníku bohužel není znám, zato víme, že tehdy proběhla volba Královny pochodu. Hned při 2. ročníku (1967) se k organizátorům přidává tehdejší Dům pionýrů a mládeže, který se postupem času stal pořadatelem hlavním. Start se přesunul do prostor DPM. V roce 1968 se K 100 nekonala. Snad byl tehdy připravován protestní pochod, ale zda se opravdu uskutečnil, to není bohužel známo.

Stovka zůstala opravdu jen stovkou až do roku 1971. V 6. ročníku (1972) byla poprvé vedle tratě na 100 km postavena i trať na 50 km. Účastníci na 100 km startovali v DPM, chodci na 50 km byli převezeni na Dívčí lávky, kde byl start této trasy a která pokračovala dále se 100 km. Hned v dalším ročníku přibyla trasa na 25 km. Vedla z Vrchlabí přes Žalý, Rovinky, Michlův Mlýn, Strážné a do Vrchlabí. Trasa na 50 km byla prodloužena na 60 km a vedla z Vrchlabí přes Žalý, Mísečky, Špindlerův Mlýn, Špindlerovku, Sněžku, Luční boudu, Strážné a zpět. V roce 1981 se start a cíl přesouvá na letiště.

Beze změn pochod probíhal až do roku 1984, kdy se k pochodu přidal ještě běh na 25 km "Krakonošova pětadvacítka". Autorem trati byl vynikající sportovec Stanislav Groh. Tento 18. Ročník byl velmi úspěšný. Trať na 100 km tehdy dokázal Zdeněk Křivůnek zdolat za neuvěřitelných 10 hodin a 45 minut. Tomuto rekordu se v novodobé historii nejvíce přiblížili Leoš Havel, Ivo Farský, Ivan David a Michal Klapka. Novou běžeckou trasu v 1. ročníku Petr Lisičan pokořil za 1 hodinu 42,34 minut.

Ve 21. Ročníku (1987) se konečně přidala nejkratší trasa na 10 km (Vrchlabí - Strážné - Vrchlabí).

Po "sametové revoluci" byl pochod v letech 1990, 91, 92, omezen pouze na krátké tratě 25 a 10 km. Vše se v té době měnilo - financování, organizátoři … V roce 1993 se pochod vrací jak ke 100 km trati, tak i k 55 km. Velkou zásluhu na obnovení dlouhých tratí měl Michal Klapka - vytrvalý "stovkař". Osmačtyřicet startujících na nejdelší trati nás přesvědčilo, že se na pochod nezapomnělo.

K 100 je již od svého prvního ročníku pořádána v polovině června. Pokud jde o počasí, tak tradičně sprchne, v noci je na hřebenech chladno, sníh ani vítr není nic neobvyklého. A tak se k náročnému terénu přidává i poměrně drsné horské počasí. To činí nároky nejen na pochodníky, ale i na organizátory na kontrolách, zejména na nejvýše položeném místě, na Sněžce. Jedno z nejhorších počasí bylo v roce 1977 - několikrát za noc průtrž mračen, bouřka a kroupy. V tomto roce došlo k jedinému vážnějšímu zranění v historii K 100 - ke zlomenině nohy.

Na samém počátku se K 100 startovala v pátek ve 14.00 hodin, později se čas posouvá na 18.00 hod. a na 23.00 hod. Nakonec se start ustálil na 22.00 hodin v pátek večer. Až na Sněžné jámy jdou tedy pochodníci potmě, odměnou jim však bývá spatření překrásného východu slunce z hřebenů Krkonoš.

Finanční příspěvky do rozpočtu pochodu byly dříve získávány od SSM a ROH. Po roce 1989 od Městského úřadu ve Vrchlabí a od sponzorů. Budu jmenovat alespoň některé: pivovar Krakonoš, nábytek Omrtová, Hliněný džbánek, Městská jatka, V&T, sport Relax, velkoprodejna Safín, Geodézie Krkonoše, dřevovýroba P. Baraník a další. Všem patří velké poděkování.

V současné době je pochod organizován pod záštitou Domu dětí a mládeže ve Vrchlabí. Ať však byl pochod organizován pod jakoukoliv hlavičkou, vždy se za ní skrývala konkrétní jména pořadatelů a obětavých spoluorganizátorů. Mezi ně patřil pan Cupák, Misař, Zdenek, Dáša a Eva Farská, Staňková, Věra Zemánková, Vladimír Velehradský, Eva Brandejsová, Stanislav Kopáč, Linek Vričan, Michal Klapka, Zdena Mařasová, Olga Čápová, Jana Erbenová, Lena Marková, Rena Maternová, Lucie Mocová a další a další. Nejmenovaní zůstávají obětavci na kontrolách, nechť mi prominou. Jejich zásluhy jsou velké a za ta léta se jich vystřídalo mnoho. Všem těm, kteří se o naší stovku starají patří velký dík, bez nich by už dávno nebyla.

V roce 2001 oslavil pochod velmi významné jubileum: 35 let. Jako dárek k narozeninám jsme uchystali slavnostní start z vrchlabského náměstí, odkud startovaly i sobotní tratě a běh. Proběhl první ročník "Krakonošovy jízdy", cyklotrasy na 35 a 80 kilometrů. Zájemci si mohli projet trasu z Vrchlabí přes Křížovky , Rovinka do Špidlerova Mlýna, odtut na Krásnou pláň, Strážné a na Tetřevky do Pece a zpátky přes chatu Mír a Strážné do Vrchlabí. V letošním roce vedou poprvé trasy K55 a K100 přímo po území Polska. Věříme, že tato novinka se stane tradicí.

TOPlist